Na tento krásný francouzký ostrov padla volba čirou náhodou, ale povedla se! Na cestu jsme vyrazili opět s Verčou (nějak nám to na těch cestách spolu jde) a ta přibrala Kubu, což byla stejně povedená volba jako Korsika :-) I když se může zdát, že jsme byli jenom 4, mýlka - bylo nás pět! Jeden z nás v bříšku schovává Ervínka/u, pro kterého/kterou to byla první zahraniční cesta ;-)
Z Čech jsme vyrazili autem do Livorna a odtud pak trajektem do Bastie. Nejdříve jsme to vzali na západ - Saint Florent, Calvi a dále na jih - Ajaccio, Sartene, Bonifacio a odtud zas po východním pobřeží zpátky na sever. Projeli jsme takřka celé pobřeží Korsiky, ale východ ostrova nás po spatření krás západní části po nějaké době přestal okouzlovat, tak jsme to u Alérie vzali do vnitrozemí. A místní hory nás, jak jsme očekávali, nadchly. Ale dali jsme jenom jednu tůrku, pač jsme sem přijeli spíše lenošit a očumovat než podávat turistické výkony. Zbyl nám ještě čas na poloostrov Cap Corse a z Bastie jsme se pak vydali zpět domů, tentokrát přes Janov. Většinou jsme spali někde na divoko, jen když už nás začal náš smrad obtěžovat, zavítali jsme do kempu, abysme se trochu zhygienizovali - netroufám si říct zcivilizovali...
Všechno šlo jako po másle, celá cesta proběhla bez nějakých komplikací a ani nebylo potřeba nikde nic zařizovat a oběhávat a tak...čili tenhle výlet byl jeden z nejbezstarostnějších a aniž bysme to tušili, přibalili jsme si s sebou i notnou dávku vtipné kaše ;-) By člověk neřekl, co se do toho Renaulta všechno vejde. No, možná to bylo i díky pečlivě udržované hladince alkoholu v krvi většiny účastníků zájezdu...
I Olda se bez nás měl dobře, a to díky Pavle, která se o něj na těch 12 dní postarala. A jak jsme posléze zjistili, naše nepřítomnost pro něj nebyla žádným traumatem, naopak možná vítanou změnou :-) Takže dalším cestám budiž přáno!...Teda ještě uvidíme, co na to řekne Erv ;-)